Vydejte se s námi po proudu času a připomeňte si zásadní milníky, které formovaly podobu našeho spolku. Tato časová osa zachycuje proměny organizace, vývoj rybářských revírů i neustálou snahu našich členů chránit místní vody a přírodní bohatství.
Sleduje klíčové okamžiky od zlomového roku 1945 a převzetí revírů po německém spolku, přes složitá léta budování lipenské přehrady a ztrátu hospodářských práv, až po novodobé úspěchy v čele s navrácením Lipna sportovním rybářům a vybudováním vlastního zázemí.
Zde je příběh o tom, jak rybáři na čas o své „moře“ přišli a jak se jim ho v demokratických podmínkách podařilo získat zpět.
Chránit ryby jako přírodní bohatství – zůstává neměnné již od dob Rakouska-Uherska. Administrativní změny po roce 1945, neúnavné úsilí o zarybňování obhospodařovaných vod a momenty spojené s Lipenskou přehradou.
Historie krumlovského rybářského spolku je příběhem nejen péče o vodu, ale i boje o vlastní zázemí. V 80. letech vyvrcholilo rekonstrukcí a získáním vlastního sídla Na Ostrově 86, které dnes slouží jako srdce naší organizace.
Přehled detailně mapuje vývoj hospodaření s vodami v regionu. Od prvních poválečných pravidel, stanovení lovných měr a cen povolenek v roce 1946, přes centralizaci a vliv KSČ v 50. letech, až po návrat Lipna do správy ČRS v roce 1993.
Historie krumlovských rybářů není jen seznamem dat, ale především příběhem obětavé práce několika generací.
Do roku 1945
Působení Německého rybářského spolku na Českokrumlovsku.
Rok 1945 (8. 6.)
Zrušení německého spolku a ustavení Českého sportovního rybářského spolku.
Rok 1945 (28. 6.)
První Valná hromada v hotelu Růže, zvolení výboru a převzetí revírů.
Rok 1945 (říjen)
Vydání prvního rybářského řádu, směrnic a jmenování porybných.
Rok 1946
Stanovení lovných měr, poplatků (povolenka 100 Kčs) a přijetí čestných členů.
50. léta
Začlenění do Národní fronty, vliv KSČ a změna názvu na ČRS – MO Český Krumlov.
Rok 1959
Ztráta Lipna: revír přebírá Státní rybářství, sportovní rybáři ztrácejí práva hospodaření.
Rok 1975
Vstup organizace do společného rybolovu a hospodaření v rámci Jihočeského kraje.
Rok 1981
Pronájem první stálé klubovny v Kájovské ulici.
Rok 1984
Získání objektu Na Ostrově 86 a zahájení jeho generální rekonstrukce svépomocí.
Rok 1988 (18. 5.)
Slavnostní otevření a přestěhování do nového sídla Na Ostrově.
Rok 1993 (13. 5.)
Návrat Lipna: Dekretem MZ se revír Lipno vrací do obhospodařování ČRS.
Historie Rybářského spolku v Českém Krumlově v datech.
Rybářské spolky vznikaly již za Rakouska-Uherska s posláním chránit ryby jako přírodní bohatství, regulovat odlov a vysazovat násadu. Na Českokrumlovsku působil Německý spolek, který byl společensky velmi významnou organizací.
8. června: Německý spolek byl zrušen a k tomuto dni byl ustaven Český sportovní rybářský spolek v Českém Krumlově. Byl jmenován výbor.
28. června: V hotelu Růže se konala první ustavující Valná hromada za přítomnosti 19 členů. Spolek převzal agendu po německém spolku a schválil název „Sportovní rybářský spolek v Českém Krumlově“.
Září: Jmenováni první porybní – pan Josef Čížek a pan Karel Krejčí (ten byl zároveň zarybňovacím starostou).
19. října: Schválen a vydán rybářský sportovní řád a směrnice pro vydávání povolenek. Probíhala jednání o nájemních smlouvách.
Konec roku: Spolek čítal 107 členů. Obhospodařoval rozsáhlé revíry včetně rybníků (Olšina, Městský, vyšebrodské atd.) a toků. Vltava: Úseky od Černé v Pošumaví, přes Loučovice, Vyšší Brod, Krumlov až k potoku Jílkov a další přítoky (celkem desítky km). Pstruhové potoky: Hořický, Lhotský, Velkostáženský, Bělenský, Rožmitálský, Seiferův, Černý potok (celkem 111 km pstruhových vod).
17. února: Konala se Valná hromada za účasti pana rady Tejčka, který byl jmenován čestným členem. Byly stanoveny lovné míry (štika 55 cm, pstruh 28 cm, lipan 30 cm, kapr 35 cm) a limity úlovků. Zápisné činilo 50 Kčs, členský příspěvek 100 Kčs a povolenka 100 Kčs.
Z dochované dokumentace vyplývá hospodářský plán pro vysazování ryb. Celkový náklad na vysazené ryby činil 97 635 Kčs (násada zahrnovala kapry, líny, cejny, štiky i pstruhy).
Spolek byl začleněn do Národní fronty a byla prosazována vedoucí úloha KSČ (schvalování členů výboru stranou). Název „spolek“ byl zrušen a vznikl Československý rybářský svaz – místní organizace Český Krumlov.
1955: Začátek výstavby hydrocentrály Lipno.
1956: Začátek stavby hráze.
1958 (12. února): Předběžné napouštění nádrže.
1958 (12. října): Začátek samotného napouštění nádrže.
1959: Dokončeny montáže turbín a tunel.
1959 (8. května): Závodní organizace KSČ na Státním rybářství n.p. přijala usnesení o převzetí hospodaření na Lipně. Sportovní rybáři tak o Lipno přišli a začalo jej obhospodařovat Státní rybářství.
Na Lipně (pod správou Státního rybářství) stála povolenka 90–100 Kčs. Převažoval lov štik a okounů, byl povolen zimní lov na dírkách a používání motorových lodí. Postupem času přibýval candát a kapr. Později bylo používání motorů zakázáno.
Místní organizace vyslovila souhlas se Statutem a vstupem do společného rybolovu a hospodaření v rámci Jihočeského kraje. Důvodem byla finanční neschopnost MO zajistit zarybnění a zájem členů o rybolov na více revírech za jednu povolenku.
Organizace získala do pronájmu místnost pro zřízení klubovny v Kájovské ulici (do té doby se schůze konaly po restauracích).
Městský národní výbor nabídl rybářům k rekonstrukci dvě budovy. Výbor vybral dům Na Ostrově 86. Začaly práce na čištění a rekonstrukci pod vedením odborníků z řad rybářů (Ing. arch. Mareš, B. Karlíček, R. Schinko, E. Schinko).
18. května: Po čtyřech letech práce byla budova zkolaudována a slavnostně předána do majetku MO. Prvním správcem se stal pan Dalibor Veselý.
13. května: Dekretem Ministerstva zemědělství se Lipno vrací do obhospodařování ČRS. Jedná se o historický úspěch v době, kdy organizace spíše o majetky přicházely. I přes snahy o odebrání klubovny či vodních ploch se podařilo majetek uhájit.
