Historie MO
Rybářské spolky sdružující zájemce o rybářský sport vznikaly již za Rakouska-Uherska, jejich poslání bylo přibližně stejné jako dnes - chránit ryby jako přírodní bohatství před nepříznivými vlivy civilizace.
V rybářských revírech určených ke sportovnímu rybolovu regulovat odlov, získávat z vlastních zdrojů rybí násadu a tuto uvážlivým způsobem vysazovat tam, kde nastal z různých důvodů její úbytek nebo se jí nedostává.
Nelze podcenit ani společenskou úlohu rybářských spolků. Byly vždy jedny z nejorganizovanějších a nejmasovějších společensky vážených organizací měst a vesnic.
Na Českokrumlovsku působil Německý spolek do 8.6.1945. Tímto dnem byl tento spolek zrušen a ustaven Český sportovní rybářský spolek v Českém Krumlově. Byl jmenován výbor, jak je patrné z dochovaného pamětního dokumentu.
První ustavující Valná hromada tohoto spolku se konala 28.6.1945 v hotelu Růže za přítomnosti 19 členů. Úkolem bylo převzít od německého spolku veškerou agendu, nájemní smlouvy a založit nový Český rybářský klub v Českém Krumlově. Na Valné hromadě bylo zvoleno předsednictvo a výbor klubu. Současně byly stanoveny podmínky a omezení při výkonu rybářského práva na některých revírech. V závěru Valné hromady byl schválen název pro ustavený spolek " Sportovní rybářský spolek v Českém Krumlově ."
Již tehdy bylo nutné chránit vody před pytláky, proto v září roku 1945 byli jmenováni první porybní pan Josef Čížek a pan Karel Krejčí, který byl zároveň jmenován zarybňovacím starostou, jako dobrý odborník v rybářsjkých záležitostech. Dne 19. října 1945 byl spolkem schválen a vydán rybářský sportovní řád a směrnice pro vydávání povolenek. Současně probíhalo intenzivní jednání o prodloužení nájemních smluv s majiteli vodních toků a rybníků. Koncem roku 1945 čítal spolek již 107 členů a jeho působnost byla velmi rozsáhlá. Rybník Olšina, Městský rybník v Českém Krumlově, přídolské rybníky, zahrádecké rybníky, vyšebrodské rybníky, rybník v Mirkovicích a další. Kromě rybníků obhospodařoval spolek i následující toky :
Vltava :
1. Od dřevěného mostu v Černé v Pošumaví k ústí Červeného potoka v Dolní Vltavici - po obou březích ( 7 km).
2. Od Červeného potoka až k Ježovu potoku, který sevlévá na pravé straně řeky Vltavy - pouze levý břeh (4 km).
3. Od pískovny pod Frymburkem v katastru Přední Výtoň přes Loučovice, Vyšší Brod, Rožmberk, Větřní, Český Krumlov až k ústí potoka Jílkova - po obou březích (48 km).
4. Potok Olše od železniční tratě u dvora Olšova až k ústí do řeky ( 8 km ).
Potoky pstruhové sportovní:
1. Hořický potok od vojenského pásma až k bývalému mlýnu č.p. 30 v Novosedlech ( 9 km ).
2. Lhotský potok od vzniku až k ústí do Hořického potoka nad Čertovým mlýnem ( 4 km ).
3. Velkostáženský potok a Sušský potok. Spojují se pod Svérázem až k ústí do Vltavy ( 9 km ).
4. Bělenský potok od vzniku od vzniku podél silnice na Neslbach až k ústí do Vltavy ( 6 km ).
5. Rožmitálský potok od vzniku přes Rožmitál až k ústí do Vltavy, asi 3 km nad Brannou ( 5 km ).
6. Seiferův potok od vzniku podél silnice na Horní Dvořiště až k ústí do Vltavy ( 5 km ).
7. Černý potok od vzniku přes obec Blatnou až k ústí do Vltavy nad Frymburkem ( 6 km ).
Celkem pstruhové potoky sportovní 111 km.
Dne 17. února 1946 se konala Valná hromada, na které byl přítomen vážený odborník v rybářství pan odborový rada T e j č e k. Byly stanoveny tyto lovné míry :
- štika 55 cm, pstruh obecný 28 cm,lipan podhorní 30 cm, kapr 35 cm. V jednom dni bylo možno si ponechat z ulovených ryb - 2 štiky, 2 kapry, 3 velké okouny (přes 0,5 kg) a neomezený počet podružných ryb jako malých okounů, tloušťů, bělic, parem.
Zápisné pro nové členy bylo stanoveno 50,- Kčs
Roční členský příspěvek 100,- Kčs
Povolenka 100,- Kčs
Na závěr této valné hromady byl pan rada Tejček přijat za čestného člena člena spolku. Poděkoval a sdělil , že je pro něj čestné členství v Rybářském spolku v Českém Krumlově vyznamenáním. Apeloval na přítomné rybáře, aby vždy jednali jako praví sportovci ve prospěch spolku. Místa schůzí výboru a předsednictva byla různá - hotel U města Vídně, hotel Růže či Městský Hotel.
Z dokumentace pro názornost lze uvést hospodářský plán pro vysazování rybích násad z roku 1949 :
kapr 450 kg 15 750,- Kčs kg 35,-
lín 675 kg 20 250,- Kčs 30,-
cejn velký 585 kg 12 285,- Kčs 21,-
štika p. 50 000 ks 3 000,- Kčs
štika n. 3 000 ks 1 350,- Kčs
bílá ryba 3 400 kg 30 600,- Kčs 9,-
pstruh 80 000 ks 14 400, Kčs
Celkový náklad vysazených ryb činil 97 635 ,- Kčs.
Tolik z historie a počátků činnosti Rybářského spolku v Českém Krumlově.
Následně byl spolek začleněn do Národní fronty a i v rybářské organizaci byla prosazována vedoucí úloha KSČ. Návrh členů výboru byl předkládán městskému výboru KSČ k posouzení a teprve potom mohl být výbor zvolen na Výroční konferenci. Název rybářský spolek byl zrušen. Vznikl Československý rybářský svaz - místní organizace Český Krumlov. Činnost výboru byla obdobná jako dnes. Ostraha vod, zajištění rybí násady do obhospodařovaných vod a zdárné vedení organizace.
Začalo se mluvit o stavbě Lipna a začal nerovný boj o získání této přehrady do obhospodařování českokrumlovské organizace.
Několik slov k Lipnu : začátek výstavby hydrocentrály v roce 1955, hráze 1956 , tunelu v roce 1959. Montáže turbin byly dokončeny v roce 1959. Předběžné napouštění začalo v 12.2.1958 a za jediný den jarního tání se zvedla hladina o 1,5 metru a byla odpuštěna. Samotné napouštění nádrže začalo 12.10.1958. Koncem října jiždosahovala hladina k Jenišovu před Horní Planou.
Jak sportovní rybáři o Lipno přišli?
Při projednání usnesení ÚV KSČ o zvýšení zemědělské výroby a využití všech neplodných ploch, přijala členská schůze závodní organizace KSČ na Státním rybářství n.p. v Nových Hradech v Jižních Čechách dne 8.5.1959 usnesení upozornit ÚV KSČ na současný neuspokojivý stav hospodaření na nově vybudované údolní nádrži Lipno a na možnosti jejího lepšího využití.
Lipno tedy začalo obhospodařovat Státní rybářství. Cena povolenky byla 90,- Kčs. Později 100,- Kčs a za lov z loďky se platilo 120,- Kčs. Byl povolen motorový pohon lodí. V 60 letech převažoval lov štik a okounů. byl povolen zimní lov dravců "na dírkách". Pod Pernekem byly hojné úlovky mníka. Postupem času přibýval candát a především kapr. Statut Lipna později zakázal používání motorů.
V roce 1975 vyslovila naše místní organizace souhlas se Statutem a vstupem do společného rybolovu a hospodaření v rámci Jihočeského kraje. Důvody byly především ekonomické. MO nebyla schopna zajistit finanční prostředky na zarybnění obhospodařovaných vod. Dále to byl zájem našich členů zachytat si i na jiných revírech v kraji na jednu cenově dostupnou povolenku.
Stejně jako na počátku vzniku se schůzová činost organizace odbývala v restauracích a to až do roku 1981, kdy jsme dostali do pronájmu místnost ke zřízení klubovny v Kájovské ulici. Byl to úspěch, přestože některé problémy při řízení velké organizace trvaly dále. Bylo snahou získat do vlastnictví objekt a vybudovat rybářskou základnu pro 1 800 členů.
Příležitost se naskytla v roce 1984, kdy Městským národním výborem v Českém Krumlově nám byly nbídnuty k rekonstrukci dvě budovy téměř rozpadlé. Na Ostrově 86 a mlýn ve Starých dobrkovicích. Výbor MO zvolil budovu Na Ostrově 86. Následovalo uzavření smlouvy s tím, že z řad rybářů budou vyčleněni odborníci pro řízení rekonstrukce. Stali se jimi :
- projektant Ing. architekt Mareš SUMRO Praha
- hlavní stavbyvedoucí Bohumír Karlíček
Robin Schinko
- technický dozor investice Erich Schinko.
Ještě v roce 1984 začaly počáteční práce - čištění objektu a úpravy okolního terénu. Po čtyřech letech usilovné a obětavé práce rybářů a díky pochopení čelných představitelů tehdejšího MěNV, který rekonstrukci financoval - Ing. Kučera - vedoucí výstavby a pana Hody - předsedy MěNV, byla stavba zkolaudována a předána MO jako její majetek. Dne 18. 5 1988 nastalo slavnostní stěhování z Kájovské ulice a prvním správcem budovy se stal pan Dalibor Veselý a po něm až donedávna pan Miroslav Bradáč. Místní organizace a výbor tak získali velmi dobré zázemí.
Dekretem MZ z 13. května 1993 se Lipno vrací do obhospodařování ČRS. Vpravdě historický, svým obsahem ojedinělý dokument, kdy v podmínkách demokracie v Čechách rybáři něco získávají. Většinou totiž v rámci restitucí a odkupů ztrácejí. Naše organizace nežije na výsluní různých úřadů a institucí. Přišli jsme o některé vodní plochy a bylo snahou nám vzít i více. Byly podniknuty konkrétní kroky i k odebrání klubovny - objektu v majetku MO. Naštěstí se tak nestalo a věřte, že uhájit náš majetek a získat další i třeba jen do pronájmu nebylo a není jednoduché.
Autor Mgr. Jiří Krýsl, dlouholetý předseda MO.